Historie

Uchované symboly ve znaku jsou přesvědčivým dokladem existence obce Honětice již v dávné minulosti.

Již roku 1355 je v MÍSTOPISE MORAVY připomínán JIMRAM Z HONĚTIC , který toho roku prodal dvůr ve vsi bratřím STACHOVI a SKOCHOVI z Troubek. Je rovněž historicky doloženo , že Honětice byly v nejstarších dobách rozděleny na několik majetkových dílu , které následně prodejem a nástupnictvím měnily své majitele.

Počínaje rokem 1655 se staly nepřetržitou součástí zdislavskéko panství. Z období vlády barona Leopolda Klementa OTISLAVA z Kopenic , spadající do poloviny 18. století, pochází jediná památka v obci, socha sv.Jana Nepomuckého,, na jejímž soklu je mimo jiné vytesán alianční znak donátora a jeho manželky.

Oprava Kaple a sázení stromu

Vlastní symboly představované figurou zlatého půlměsíce byly převzaty z erbu vladyk z Nítkovic a Honětic (1355). Mladší období a jiné významné držitele osady prezentuje lilie a šíp , figury byly převzaty z erbu Zástřizlů a Otislavů z Kopanic . Dominantní zelená barva symbolizuje starou obecní pečeť s radlicí v pečetním poli (1693). V obecné rovině pak zdůrazňuje zemědělský charakter obce.

Honětice však nežijí jen minulosti. Současná prezentace symbolů odrážejících vzdálené období feudalismu není oslavou té doby, ale připomínkou počátků vzniku obce pro generace současné i budoucí.

Ctít tradice je konečně významnou součástí kulturního dědictví každé vyspělé společnosti.
Nejen současní občané obce se právem cítí být její nedílnou součástí.

Honětice mají rozlohu 369 ha, 83 domů, 357 obyv.

Vlastní škola od r. 1870. R. ,1355 držel je Jimram z Honětic, který je t. r. prodal bratřím Stachovi a Skochovi z Troubek. Byly tenkráte značně rozkouskovány.

Až teprve, r. 1437 Jan Dúpnik z Nitkovic držel celé H. R. 1446 prodal je, Onšovi ze Zástřizl, po němž je dědili synové: Oneš a Hynek a ti je r. 1491 vložili do desk Jarošovi ze Zástřizl. Ten je spojil s Morkovicemi, od nichž byly odtrženy r. 1523, kdy je získali Vítek a Jan bratří z Dobrčic. Po čase Vítek stal se jediným držitelem a r. 1540 prodal H. Jindřichovi ze Zástřizl a na Cetechovicích. S Cetechovicemi byly spojeny až do r. 1655, kdy Melichar Ledenický z Ledenic prodal je Janovi Kokorskému z Kokor. Od té doby tvořily H. součást velkostatku zdislavského.

V lese Oboře je předhistorické hradisko s kosternými hroby.

Znak obce Honětice

Symboly obce Honětice vycházejí z její bohaté historie.
Již roku 1355 je v Místopise Moravy připomínán Jimram z Honětic, který toho roku prodal dvůr ve vsi bratřím Stachovi a Skochovi z Troubek.
Je rovněž historicky doloženo, že Honětice byly v nejstarších dobách rozděleny na několik majetkových dílů, které následně prodejem a nástupnictvím měnily své majitele.

Počínaje rokem 1655 se staly nepřetržitou součástí Zdislavského panství. Z období vlády barona Leopolda Klementa Otislava z Kopenice, spadající do poloviny 18.století, pochází jediná památka v obci socha sv. Jana Nepomuckého, na jejímž  soklu je mimo jiné vytesán alianční znak donátora a jeho manželky. Za Otislava vznikl, nejstarší obecní typař Honětic.
Vlastní symboly představované figurou zlatého půlměsíce byly převzaty z erbu vladyk z Nitkovic a Honětic(1355).

Mladší období a jiné významné držitele osady prezentuje lilie a šíp, figury převzaté z erbu Zastřizlů a Otislavů z Kopanic. Dominantní zelená barva symbolizuje starou obecní pečeť s radlicí v pečetním poli (1693), v obecné rovině pak zemědělský charakter obce Honětice.
Současná prezentace těchto symbolů, odrážející vzdálená období feudalismu, má se stát v současnosti nezapomenutelným dokladem dlouholeté historie obce.